Okolí a historie Historické fotografie Příběh Ing. Formise |
Příběh Ing. FormiseIng. Karl Erich Rudolf Formis se narodil 25. prosince 1894 ve Stuttgartu. Již jako šestnáctiletý odešel z domova, cestoval a učil se cizím jazykům. Často byl středem pozornosti (také díky svým sklonům k hazardování) a miloval techniku.Tento kladný vztah ho také přivedl během první světové války k radiotelegrafii a radiofonii, jemž zůstal věrný celý život. Po válce vystudoval vysokou školu (obor radiotechnika), založil první německou akciovou společnost pro rozhlasové vysílání a spolu s dalšími německý klub radioamatérů. Také se stal technickým ředitelem rozhlasové stanice ve Stuttgartu a špičkovým německým odborníkem. Jeho slibná kariéra však skončila počátkem roku 1933. Tehdy totiž došlo v Německu k nacistickému převratu a on, po neshodách s ústředním ředitelem stuttgartského vysílače, ztratil práci. Zničili mu laboratoř, takže přišel o výsledky svého mnohaletého výzkumu zejména v oblasti vysílání na VKV (velmi krátkých vlnách) a v září 1933, po domovní prohlídce, uvěznili. Když vězení opustil, byl již pevně rozhodnut pro útěk z Německa. Díky svým aktivitám v turecké armádě během války a také znalosti turečtiny padly první myšlenky právě na Turecko. Se svým společníkem Karlem Böckem tedy 24. dubna 1934 překročil německo-československou hranici v Železné Rudě. O dva dny později byli zadrženi v Plzni (protože neměli patřičné dokumenty) a odkázáni na pomoc v Praze, kam přicestovali 30. dubna. Zde se však mnoho dní nezdrželi a pokračovali dále na východ, aby se o měsíc později pokusili o neúspěšný přechod Rumunska. Byli zadrženi a vypovězeni zpět do Čekoslovenska. Krátce na to se jejich cesty rozešly. 17. června 1934 odjel Formis, již sám, zpět do Prahy. Doufal, že brzy najde uplatnění. Navázal vztah s dr. Ottou Strasserem (bývalý Hitlerův stoupenec, který se po trvalých vzájemných rozporech s nacistickou stranou rozešel a vybudoval své konkurenční nacionalistické hnutí; po nástupu nacistů k moci byl nucen Německo opustit) a stal se šiřitelem časopisu Die Deutsche Revolution, vydávaného pražskou centrálou Strasserovy Černé fronty (Schwarze Front). Krátce na to navrhl Formis zřídit tajnou vysílačku Schwarze Front, s níž by bylo možné vysílat do Německa. Tímto nápadem byl Strasser nadšen a ubytoval Formise v ničím nenápadném hotýlku Záhoří v pokoji číslo 6 8. listopadu 1934. Nebyla to volba zcela náhodná, protože Strasser již dobře znal toto místo z doby, kdy jej sám využil ke svému dočasnému úkrytu poté, co se pro něj stal v červenci 1934, po smrti jeho bratra, zavražděného v Německu na přelomu června a července v rámci událostí označovaných jako "noc dlouhých nožů", pobyt v Praze příliš nebezpečným. (do deníku si v té době zapsal : "Uchvátila mne nádhera okolní přírody, kam hotel uspořádaně zapadal. Kdyby nebylo mých povinností, s chutí bych tu prožil celá desetiletí.") Formis tak konečně dostal příležitost opět využít své dlouholeté znalosti. Začal vytrvale pracovat a během krátké doby se mu v polovině listopadu 1934 podařilo setavit a uvést v činnost vysílací stanici. Koncem listopadu uskutečnil dvě pokusná vysílání a 2. prosince 1934 se černá vysílačka ukrytá v hotelu Záhoří rozjela naplno. "Achtung, Achtung! Hier spricht die Schwarze Front, Landschaftsender Berlin. Achtung, Achtung...!" O tom, že bylo Formisovo vysílání pro nacisty citelnou ranou svedčí i to, že ihned po zjištění, že se vysílač nenachází na území Německa, padl z nejvyšších kruhů jasný pokyn :"Umlčet!" 12. prosince 1934 obdržel německý vyslanec v Praze dr. Koch pověření podniknout příslušné kroky v této věci a o týden později byla ministerstvu zahraničí ČSR předána stížnostní nóta upozorňující na činnost ilegální vysílačky. 10. ledna 1935 následovala urgence přímo ministru zahraničí dr. Kamilu Kroftovi, ale to již 13. ledna vstoupili do Československa lidé s úkolem vysílací stanici vypátrat a zničit. Tím pověřeným člověkem byl Alfred Helmut Naujocks, stejný muž, jenž v minulosti nesplnil úkol zlikvidovat v Praze Ottu Strassera. Nyní měl možnost svůj poklesek napravit (v buducnu si na své konto připsal ještě mnoho "úspěchů", mj. velel komandu v operaci fingovaného přepadu vysílačky Gliwice, jenž se stal záminkou k počátku druhé světové války). A tak zatímco čeští radiotechničtí specialisté zaúkolovaní vyhledáním vysílače s předáním výsledků své práce příliš nespěchali, na našem území již byl člověk s informací o místě, nesoucí jméno Záhoří, pocházející od zrádce přímo v užším Strasserově operačním štábu. 15. ledna přijel poprvé zvláštní agent sicherheitsdienstu Alfred Helmut Naujocks vystupující pod jménem Hans Müller spolu se svou společnicí, která ovšem v té době o poslání svého přítele nic nevěděla, do hotelu Záhoří. Dvojice v lyžařském úboru, jenž se vydala za krásou hor v srdci Čech pravděpodobně nevzbuzovala jakékoli podezření. Zde také došlo k jejich seznámení s ing. Formisem a také k ujištění že se skutečně nachází na tom správném místě. 17. ledna Alfred Helmut Naujocks odletěl z kbelského letiště, aby referoval svým nadřízeným v Berlíně, kde si za svého pomocníka pro splnění úkolu vybral Wernera Götsche. Muže, kterého velmi dobře znal a s nímž se již účastnil pražské cesty ve věci Otty Strassera. O šest dní později pak celá trojice opět zamířila k hotelu Záhoří, kde se však objevil a ubytoval pouze již známý pár hostů z Německa. Götsch se k nim připojil až osudnou noc, aby společně dokončili úkol, za kterým byli vysláni. 23. ledna 1935 ve čtvrt na jedenáct, poté co se trojice pod vedením Alfreda Helmuta Naujockse neúspěšně pokusila Formise zajmout byl ing. Rudolf Formis několika ranami zastřelen. O jeho vraždě se však svět dozvěděl až druhý den, kdy se již jeho vrahové, po přechodu hranic ve Sněžníku, nacházeli na území Německa. V sobotu 26. ledna 1935 byla rakev s tělem ing. Rudolfa Formise uložena na hřbitůvku s kostelíkem ve Slapech, kde nám událost i po více než 65 letech připomíná hrob s nepřesně uvedeným křestním jménem: ing. Rolf Formis zavražděn nacisty 23. 1. 1935
Citace ze slapské kroniky, kam v den Formisova pohřbu, zaznamenala učitelka ve
výslužbě Jindřiška Růžičková na 223. stranu: (fémová vražda = politická vražda, odstraňující nepohodlného protivníka; sl.ciz.slov) Čerpáno z knihy Romana Cílka "Výstřely v hotelu Záhoří" (copyright MOBA, s.r.o 1995)
|
|||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|